Albert Kubišta
Karlovo náměstí jako přirozené centrum Nového města prošlo v historii několika různými změnami. Jedna z posledních byla parková úprava Františka Josefa Thomayera z roku 1884. Tato podoba anglického parku v různém stupni zanedbanosti je tedy tou, kterou si většina Pražanů pamatuje. Kromě Thomayerovy severojižní orientace parku – tedy od fakultní nemocnice k Novoměstské radnici existuje ale i orientace ze západu na východ, která ukazuje dvě odlišné tváře Karlova náměstí: na jedné je park na druhé tramvajová trať. To, spolu se dvěma rušnými ulicemi, která náměstí rozdělují ve tři části, značně komplikuje všechny koncepční úvahy o nové podobě Karlova náměstí.
Odpověď na zadanou otázku proto není ani lehká ani jednoznačná. Co znamená „moderní náměstí“? Těžko si dovedeme představit moderní náměstí velikosti toho Karlova bez zeleně jen s dlažbou. Na druhou stranu park s odpočinkovou funkcí, přes který projedou denně stovky aut, také není to pro obyvatele to pravé. Takže se na první pohled zdá, že nejde ani jedno. Ale řešení se nabízí ve spojení obou navržených variant. V moderním náměstí, které bude na okrajích Karlova náměstí a umožní pohodlnější pohyb chodců i větší možnosti v tzv. parteru náměstí a zároveň v parku, který uprostřed velkého centrálního náměstí umožní obyvatelům Prahy možnost spočinout v zeleni, která je bude pokud možno izolovat od ruchu velkoměsta.
Naplnit takovouto dvojitou koncepci nebude rozhodně snadné a bude to vyžadovat spolupráci architektů, urbanistů i politiků. Ale Karlovo náměstí se svojí bohatou minulostí a doufejme, že, s lákavou budoucností si to rozhodně zaslouží.
