Jak má vypadat veřejný prostor městských částí? Co všechno do něj patří, jak by si občané přáli jej obohatit? To jsou otázky, které zajímají obyvatele všech věkových kategorií, Náš člen Jan Strnad proto glosoval na otázku „Jak hodnotíte stav a množství herních a sportovních prvků pro občany ve veřejném prostoru na území Prahy 2?“
Skvělá tour de prolejzačky
V Riegrových sadech U Draka jsme začínali. Dcera se tam učila jezdit před několika lety na skluzavce. Dřív než uměla pořádně chodit. Čtyři schůdky nahoru a dolů. Hlavně mě táto chytej! A koukej, jak už se teď nebojím na těch velkých. U Vodárny mi jako malá utíkala po obvodu věže. Tam je docela kumšt to dítě stíhat, ale zvládli jsme to. A je tam super houpačka. Taková ta velká pletená, do které si lehnete a necháte se kolébat a kolébat. Skákací duchna je spíše pro větší, ale když je tam prostor i pro menší, tak už se tam taky krásně vyblbla. V Grébovce chodíme na safari. Na modrý džíp na pružinách, kde je samozřejmě nejlepší jezdit na střeše (moje nervy). U Štiky je spousta písku a na přesýpacím stroji se dají hledat třeba valouny zlata. Nebo jenom sypat písek. Dokola a dokola třeba hodinu. V létě je tam chládek a stín, všechno je tam ze dřeva, tak to tolik nepálí, a nově je tam i mlžítko. A teď když jsem to prásknul, tak tam bude strašně plno. Na Slovenské už s pomocí proleze celý prolejzkový okruh (A ještě jednou! Ne, já nechci domů!). Akrobatka. Je tam i knihobudka, někdy tam musíme něco zanést, už si to slibujeme dlouho. Na Folimance jsou ty prolejzačky zase lanové. Je libo vystoupit 1., 2. nebo 3. skluzavkou? Všemi postupně a nejlíp 2x. Až se povede postavit, navzdory peticím za zachování vyšlapaného trávníku, nové hřiště na Folimance, tak budeme mít další zastávku se super vodními prvky. Už teď se těšíme. Takže za nás dobrý! Sportoviště zrecenzujeme až budou děti větší, ale co tak koukám, tak zklamané určitě nebudou.
