Participativní rozpočet dává možnost obyvatelům zasáhnout do toho, jak obec a její veřejné prostranství vypadá, popřípadě mají možnost navrhnout projekty, které jim v městské části chybí. Proto tento měsíc zněla otázka do diskuse „Jaké přínosy a jaká úskalí skýtá participativní rozpočet?“
Participativní rozpočet bude přínosem
Participativní rozpočet je téma, které se v politických debatách u nás objevuje již několik let a obvykle vytváří dva názorové tábory. A jak to již v poslední době bývá v téměř jakékoliv politické debatě, jsou tyto tábory vždy velmi vyhraněné, což je obvykle překážkou pro nalézání konsenzu. Obce v ČR, které tento nástroj užívají, uvolňují částky v řádech jednotek milionů. Obyvatelé jednotlivých čtvrtí, kteří vnímají v aždodenním životě nedostatky v infrastruktuře nebo možnosti zlepšení veřejného prostoru, které by jejich referenční skupině (senioři, rodiny s dětmi, hendikepovaní) zpříjemnily nebo ulehčily život, mohou cestou participativního rozpočtu podávat zcela konkrétní návrhy na zlepšení. V případě Prahy 2 to bude do výše 1,5 milionu na jeden projekt. Důvod, proč tato částka, ať již v Praze 2 nebo i v jiných obcích v ČR, není vyšší, odkazuje právě na možná úskalí participativního rozpočtu. Těmi jsou často nízká účast občanů při hlasování o těchto projektech, a tím jistý demokratický deficit takovéhoto hlasování. Z veřejně dostupných údajů obcí, které zavedly participativní rozpočet, lze vyčíst, že účast na těchto hlasováních je v řádech stovek občanů, což jsou jednotky procent všech obyvatel obce. Z toho plyne, že někteří občané nemusejí pozitivně vnímat přínos takto prohlasovaných projektů. Věřím ale, že v Praze 2 nepůjdeme cestou vyhrocené politické debaty a projekty v rámci participativního rozpočtu a odhlasované občany budou přínosem pro širokou skupinu obyvatel.
