Glosa Tomáše Halvy – Život v městské části každého zajímá

Komunální politika je jednou z  nejzásadnějších úrovní politiky, která ovlivňuje náš každodenní život. Proto je také důležité, abychom se zajímali, co se v našem okolí děje a jakým způsobem jednotliví zástupci na  radnici rozhodují o  naší městské části.

Je důležité zajímat se, co se kolem nás děje .

Politický systém České republiky je založen na principu zastupitelské demokracie, jinak řečeno – volíme si své zástupce, již následně svými rozhodnutími naplňují předvolební program, který občanům před volbami představili. Může se tedy na první pohled zdát, že v tomto systému není pro občana lehké se zapojit do  fungování a  chodu městské části. Opak je však pravdou. Existuje spoustu příležitostí, jak se občané mohou zapojit a přiblížit se tak chodu městské části.

Ve  chvíli, kdy si přejeme něco vylepšit nebo změnit, tak nejjednodušším způsobem je kontaktovat zvoleného člena zastupitelstva, který má na  starosti danou oblast a  svůj podnět s  ním probrat.

Další možností, se kterou se v  Praze 2 můžeme setkat, je také pořádání a  účast na  veřejných debatách. Důležité na těchto formách zapojení je však vždy přijít s  konstruktivním návrhem a  být otevřen kompromisům.

Další možnost, kterou u  nás na  dvojce nalezneme, je možnost stát se členem komise rady či výboru zastupitelstva. Například za naši stranu máme desítky členů, kteří se aktivně podílí skrze jednotlivé komise a výbory na chodu městské části.

Veškeré tyto možnosti zapojení jsou v Praze 2 běžnou věcí. Je tak na každém z nás, zda se budeme chtít zodpovědně a konstruktivně zapojit do fungování našeho okolí.

O autorovi glosy

Tomáš Halva je předsedou Majetkové komise a členem Dopravní komise, Komise IT a Redakční rady MČ Praha 2.

Na Praze 2 bydlí již od raného dětství. Prahu 2 zastupuje především jako předseda Majetkové komise RMČ. Dále se věnuje mediální a komunikační strategii v online prostředí a zároveň vyučuje na pražském gymnáziu IT a seminář mediálního prostředí zaměřený nejen na mediální gramotnost, ale i praxi v médiích.

Tato glosa vyšla v Novinách Prahy 2, č. 9 – 2019, str. 3

Glosa Michaela Grundlera – Bydlení je důležité pro každého z nás

Rozhodnutí o prodeji části bytového fondu padlo již v roce 2011, a to za značně odlišné ekonomické i politické situace, než je současná, a realizováno bylo převážně v průběhu minulého volebního období.

Současná koalice již rozhodla, že prodej dalších domů a bytů nájemcům nebude pokračovat. Nyní mohou být prodány již pouze jednotlivé volné byty, které se nacházejí v domech, kde je jejich správa velmi neefektivní.

Praha 2 si svůj bytový fond zachová.

MČ Praha 2 disponuje stále rozsáhlým bytovým fondem čítajícím téměř 3 000 bytových jednotek. I když větší část těchto bytů je pronajata na dobu neurčitou dlouholetým nájemcům, jsou k dispozici uvolněné byty, které můžeme nově pronajímat.

V rámci sociální bytové politiky jsou to především pronájmy seniorům, zdravotně postiženým, sociálně potřebným a  mladým rodinám. Navíc má městská část prostor využívat část volných bytů pro stabilizaci zaměstnanců profesí potřebných pro chod Prahy 2, jako jsou např. učitelé, policisté a  další. V neposlední řadě se každoročně několik desítek bytů nabízí k pronájmu formou aukcí, kdy mohou vysoutěžit nájem bytu i ti, kteří nesplňují kritéria sociální bytové politiky.

Řadě obcí a městských částí minimální vlastní bytový fond neumožňuje často naplňovat bytové potřeby ani občanů v těch nejtíživějších sociálních situacích. Městská část Praha 2 je díky efektivní správě ve srovnání s nimi v poměrně unikátní situaci, kdy dokáže realizovat rozumnou bytovou politiku pro své občany a současně i získávat příjmy z pronájmu do rozpočtu obce. Přibližně 2 900 bytů, které po úplném ukončení prodeje zůstanou městské části k dispozici, dokáže prostřednictvím své správní firmy dlouhodobě efektivně spravovat a  nadále výhradně pronajímat.

Tato glosa vyšla v Novinách Prahy 2, č. 8 – 2019, str. 3

První pražská defenestrace na Novoměstské radnici

Koncem července to bude 600 let od první pražské defenestrace.

Na její připomínku bude 30. července na Karlově náměstí a u Novoměstské radnice probíhat bohatý program připomínající dobové události. A navíc bude Novoměstská radnice po celý den zpřístupněna zdarma.

V tomto týdnu také bude probíhat řada dalších doprovodných akcí, můžete se těšit například na:

Tematické komentované prohlídky radnice:
– 27. července / 15 – 17 hod
– 31. července / 19 – 21 hod

Během komentované prohlídky se podíváte i do míst, které nejsou veřejnosti běžně přístupné, nahlédnete i do prostoru bývalé šatlavy a Velkého sálu, z jehož oken byli kdysi konšelé svrženi.

Večerní promítání filmu Jan Žižka (Otakar Vávra, 1955) pod širým nebem na nádvoří.
31. července / začátek ve 21:15 hod

Více naleznete v přiloženém letáku a na stránkách Novoměstské radnice.

Glosa Alberta Kubišty – Jakou roli má mít kultura ve veřejném prostoru?

Pod pojmem „veřejný prostor“ si každý představíme něco jiného, ale asi se většinově shodneme na tom, že veřejný prostor jsou místa, kde se lidé scházejí a „něco se tam děje“. V lepších časech je to kultura, v těch horších i politika.

Je to „špetka neděle do všedního dne“.

Hlavní role kultury ve veřejném prostoru je podle mne vcelku jasná – zastavit nás a upozornit, že kultura je – stojíme-li o to – všudypřítomná. Ať je to pouliční muzikant hrající třeba na saxofon, nebo to může být letní kino vzniklé pro potěšení provozovatele i diváků a nebo neobvyklá socha, která nás ráno překvapí na křižovatce, přes kterou přecházíte každý den cestou do práce. Kultura ve veřejném prostoru je prostě „špetka neděle do všedního dne“.

Na druhou stranu se z pojmu „kultura ve veřejném prostoru“ nesmí stát zaklínadlo, které pod sebe skryje jakoukoli aktivitu, která probíhá na ulicích, náměstích, nebo v parcích. Hlasitá a agresivní hudba vyvolá zase agresivitu a budete-li cestou kamkoli zakopávat o sochy na každém rohu, stanou se z nich otravné překážky.

Hudba, obrazy, divadlo nebo tanec už dávno nepatří do uzavřených prostor, galerií nebo divadel a je to tak dobře, ale stejně tak musí veřejný prostor zůstat i místem pro běžný život. Nejvíc se bojím toho, aby potřeba čím dál většího počtu akcí ve veřejném prostoru nevedla k tomu, že je část obyvatel začne prostě odmítat.

Role kultury ve veřejném prostoru je upozorňovat na sebe, zneklidňovat vás, nutit nás o ní přemýšlet, ale ne za cenu toho, že nám ji tlak jejích tvůrců otráví a znechutí. Za to kultura, věřte mi, nemůže, ta je v tom nevinně.