Glosa Tomáše Halvy – Život v městské části každého zajímá

Komunální politika je jednou z  nejzásadnějších úrovní politiky, která ovlivňuje náš každodenní život. Proto je také důležité, abychom se zajímali, co se v našem okolí děje a jakým způsobem jednotliví zástupci na  radnici rozhodují o  naší městské části.

Je důležité zajímat se, co se kolem nás děje .

Politický systém České republiky je založen na principu zastupitelské demokracie, jinak řečeno – volíme si své zástupce, již následně svými rozhodnutími naplňují předvolební program, který občanům před volbami představili. Může se tedy na první pohled zdát, že v tomto systému není pro občana lehké se zapojit do  fungování a  chodu městské části. Opak je však pravdou. Existuje spoustu příležitostí, jak se občané mohou zapojit a přiblížit se tak chodu městské části.

Ve  chvíli, kdy si přejeme něco vylepšit nebo změnit, tak nejjednodušším způsobem je kontaktovat zvoleného člena zastupitelstva, který má na  starosti danou oblast a  svůj podnět s  ním probrat.

Další možností, se kterou se v  Praze 2 můžeme setkat, je také pořádání a  účast na  veřejných debatách. Důležité na těchto formách zapojení je však vždy přijít s  konstruktivním návrhem a  být otevřen kompromisům.

Další možnost, kterou u  nás na  dvojce nalezneme, je možnost stát se členem komise rady či výboru zastupitelstva. Například za naši stranu máme desítky členů, kteří se aktivně podílí skrze jednotlivé komise a výbory na chodu městské části.

Veškeré tyto možnosti zapojení jsou v Praze 2 běžnou věcí. Je tak na každém z nás, zda se budeme chtít zodpovědně a konstruktivně zapojit do fungování našeho okolí.

O autorovi glosy

Tomáš Halva je předsedou Majetkové komise a členem Dopravní komise, Komise IT a Redakční rady MČ Praha 2.

Na Praze 2 bydlí již od raného dětství. Prahu 2 zastupuje především jako předseda Majetkové komise RMČ. Dále se věnuje mediální a komunikační strategii v online prostředí a zároveň vyučuje na pražském gymnáziu IT a seminář mediálního prostředí zaměřený nejen na mediální gramotnost, ale i praxi v médiích.

Tato glosa vyšla v Novinách Prahy 2, č. 9 – 2019, str. 3

Glosa Michaela Grundlera – Bydlení je důležité pro každého z nás

Rozhodnutí o prodeji části bytového fondu padlo již v roce 2011, a to za značně odlišné ekonomické i politické situace, než je současná, a realizováno bylo převážně v průběhu minulého volebního období.

Současná koalice již rozhodla, že prodej dalších domů a bytů nájemcům nebude pokračovat. Nyní mohou být prodány již pouze jednotlivé volné byty, které se nacházejí v domech, kde je jejich správa velmi neefektivní.

Praha 2 si svůj bytový fond zachová.

MČ Praha 2 disponuje stále rozsáhlým bytovým fondem čítajícím téměř 3 000 bytových jednotek. I když větší část těchto bytů je pronajata na dobu neurčitou dlouholetým nájemcům, jsou k dispozici uvolněné byty, které můžeme nově pronajímat.

V rámci sociální bytové politiky jsou to především pronájmy seniorům, zdravotně postiženým, sociálně potřebným a  mladým rodinám. Navíc má městská část prostor využívat část volných bytů pro stabilizaci zaměstnanců profesí potřebných pro chod Prahy 2, jako jsou např. učitelé, policisté a  další. V neposlední řadě se každoročně několik desítek bytů nabízí k pronájmu formou aukcí, kdy mohou vysoutěžit nájem bytu i ti, kteří nesplňují kritéria sociální bytové politiky.

Řadě obcí a městských částí minimální vlastní bytový fond neumožňuje často naplňovat bytové potřeby ani občanů v těch nejtíživějších sociálních situacích. Městská část Praha 2 je díky efektivní správě ve srovnání s nimi v poměrně unikátní situaci, kdy dokáže realizovat rozumnou bytovou politiku pro své občany a současně i získávat příjmy z pronájmu do rozpočtu obce. Přibližně 2 900 bytů, které po úplném ukončení prodeje zůstanou městské části k dispozici, dokáže prostřednictvím své správní firmy dlouhodobě efektivně spravovat a  nadále výhradně pronajímat.

Tato glosa vyšla v Novinách Prahy 2, č. 8 – 2019, str. 3

Glosa Alberta Kubišty – Jakou roli má mít kultura ve veřejném prostoru?

Pod pojmem „veřejný prostor“ si každý představíme něco jiného, ale asi se většinově shodneme na tom, že veřejný prostor jsou místa, kde se lidé scházejí a „něco se tam děje“. V lepších časech je to kultura, v těch horších i politika.

Je to „špetka neděle do všedního dne“.

Hlavní role kultury ve veřejném prostoru je podle mne vcelku jasná – zastavit nás a upozornit, že kultura je – stojíme-li o to – všudypřítomná. Ať je to pouliční muzikant hrající třeba na saxofon, nebo to může být letní kino vzniklé pro potěšení provozovatele i diváků a nebo neobvyklá socha, která nás ráno překvapí na křižovatce, přes kterou přecházíte každý den cestou do práce. Kultura ve veřejném prostoru je prostě „špetka neděle do všedního dne“.

Na druhou stranu se z pojmu „kultura ve veřejném prostoru“ nesmí stát zaklínadlo, které pod sebe skryje jakoukoli aktivitu, která probíhá na ulicích, náměstích, nebo v parcích. Hlasitá a agresivní hudba vyvolá zase agresivitu a budete-li cestou kamkoli zakopávat o sochy na každém rohu, stanou se z nich otravné překážky.

Hudba, obrazy, divadlo nebo tanec už dávno nepatří do uzavřených prostor, galerií nebo divadel a je to tak dobře, ale stejně tak musí veřejný prostor zůstat i místem pro běžný život. Nejvíc se bojím toho, aby potřeba čím dál většího počtu akcí ve veřejném prostoru nevedla k tomu, že je část obyvatel začne prostě odmítat.

Role kultury ve veřejném prostoru je upozorňovat na sebe, zneklidňovat vás, nutit nás o ní přemýšlet, ale ne za cenu toho, že nám ji tlak jejích tvůrců otráví a znechutí. Za to kultura, věřte mi, nemůže, ta je v tom nevinně.

Glosa Michala Zuny – Sdílená doprava ano, ne všechna řešení jsou dobrá

Systém sdílené dopravy, ať už se jedná o automobily nebo jednostopá vozítka, je ve své podstatě dobrou myšlenkou. Lidem umožňuje pohyb po městě individuálně bez nutnosti vlastnit dopravní prostředek.

Aby tento dopravní systém dobře fungoval, je však třeba vždy nastavit pravidla pro provoz. V případě automobilů nyní provozovatel využívá možnosti parkovat zdarma v modrých zónách pro elektromobily. S ohledem na množství provozovaných elektromobilů v Praze 2 tento systém zatím funguje bez větších problémů. Ty však mohou nastat s příchodem dalších a tlakem na potřebná parkovací stání.

Sdílená doprava je dobrou myšlenkou, pokud jsou správně nastavena pravidla.

Zcela opačná situace je však u malých dopravních prostředků, jako jsou koloběžky nebo elektrokola. Neuváženým rozhodnutím dřívějšího vedení magistrátu bylo umožněno provozovatelům využívat celé území Prahy pro provoz těchto prostředků bez jakýchkoliv pravidel a poplatků za „parkování“. Toto způsobuje hned dvě zásadní komplikace. Nerovnost podnikání půjčoven kol a koloběžek s kamenným výdejním místem, které platí nejen za pronájem, ale i za umístění reklamního poutače na chodníku.

Provozovatel „online“ půjčovny si však může svých několik stovek koloběžek nechat volně stát na chodnících zdarma. Proč? Druhou komplikací jsou potíže, které přináší tento provoz bez pravidel. Odložení koloběžky před vaším vchodem. U stěny domu, kde je neočekávanou překážkou pro slabozraké, nebo uprostřed chodníku, kde překáží všem.

Řešení tedy vidím v tom, aby magistrát nastavil podmínky provozu na celém území Prahy, a to za oboustranně výhodných podmínek pro město i provozovatele.

Tato glosa vyšla v novinách MČ Praha 2, č. 6.

Glosa Bedřišky Kotmelové – O přírodu je potřeba se starat

Sledovat, jakou váhu přikládá městská část zeleni, lze podle několika ukazatelů. Objektivním údajem jsou samozřejmě fi nanční částky v  rozpočtu městské části. Praha 2 do zeleně investuje, v  letošním roce cca 40 mil. Kč, je určena i  poměrně vysoká částka na běžnou údržbu (cca 70 mil. Kč).

Celá kapitola životního prostředí je 17,8 % rozpočtu Prahy 2, což si myslím je dostatečné s ohledem na ostatní kapitoly rozpočtu. Dalším objektivním ukazatelem je počet a rozloha zelených ploch a  parků (35 o  rozloze 58,8 ha), z  toho významných ploch zeleně s  intenzivní údržbou je 10, což je na rozlohou malou Prahu 2 opravdu dost. Parky nejsou úplně rovnoměrně rozložené, ale např. Vinohrady to kompenzují stromy v  ulicích. Další možnou kompenzací jsou tzv. „zelené střechy“, kdy i v Praze 2 jsou vhodné budovy, jak vyplynulo z analýzy, kterou zpracovala Datová platforma hl. m. Prahy (www.golemio.cz/cs/node/1443).

Praha 2 investuje do zeleně významnou část rozpočtu

Rozvoj této zeleně je však v počátcích a města zatím postupně sbírají zkušenosti, jaké jsou výhody a  nevýhody zelených střech. Také není úplně jasná finanční stránka založení a údržby této zeleně.

Ukazatelem, který je spíše subjektivní, je naše osobní vnímání zeleně v místě, kde žijeme nebo se pohybujeme. Tady bych si dovolila sklouznout do  polohy téměř naivní. Bydlím na  náměstí Míru a koncem každé zimy se těším, jak náměstí rozkvete, a jsem pokaždé zvědavá, jakým stylem bude ten který rok osázené.

A v Praze 2 je více takových krásných míst. Samozřejmě, že i v této oblasti lze leccos zlepšovat, ale vždy to musí být vyvážené vzhledem k ostatním oblastem života naší městské části.

Tato glosa vyšla v Novinách Prahy 2, č. 5 – 2019, str. 3